Draw Planet Blog CZ

Pokud jde o učení, jak úspěšně kreslit lidi, je klíčové znát anatomii člověka. Jeff Mellem, umělec a autor knihy Jak kreslit lidi, sdílí ty nejlepší rady a tipy pro kreslení anatomie pro začátečníky, takže můžete okamžitě začít kreslit realističtější postavy. Jdeme na to!

1. Nemyslete jako kniha o anatomii

Kreslení anatomie pro začátečníky se může zpočátku zdát jako nezvládnutelný úkol, protože je na těle tolik svalů, šlach a kostí. Když se díváte na modela a vidíte tolik neurčitých tvarů může vás to lákat k tomu, abyste vytáhli knihu anatomie a rozluštili, co se pod kůží vlastně děje.

Kniha anatomie je skvělá v tom, že vám řekne, na co se díváte, ale není příliš užitečná, protože vám neřekne například o trojrozměrném tvaru svalů.

Myslete jednoduše

Když začínáte s kreslením figur, musíte začít se stanovením základních tvarů figury pomocí koulí, obdélníků a válců. Jednoduše začněte s těmito základními tvary a poté se postupně zabývejte detaily a propracováním, díky tomu bude vaše kresba udržovat smysl pro dimenzi.

Pokud kreslíte obrysy před stanovením základních tvarů, zaručujeme vám, že skončíte s plochým výkresem.

Kresba vlevo příliš zdůrazňuje svaly modela a vypadá spíše jako kniha anatomie než postava. Umělec musí o tvaru svalů přemýšlet ve 3D, aby postavě poskytl iluzi objemu.

2. Nezaměřujte se příliš na svaly

Když umělci začínají věnovat větší pozornost přidávání anatomie do svých kreseb, často mají tendenci anatomii příliš zdůrazňovat. Postavy často vypadají, jako by neměly kůži. Svaly jsou tu, aby dodaly postavě více realismu, ale neměly by být ústředním bodem kresby.

Využijte svaly k posílení akce

Kresba figury by měla vyjadřovat akci, emoce nebo osobnost modela. Nechcete, aby se divák zastavil a díval se jen na část kresby; chcete, aby divák viděl celou postavu a zajímalo ho, co tato postava dělá a kdo je.

Aby bylo možné se na akci soustředit, je vždy skvělé začít všechny své kresby kreslit gestem. Kresba gestem slouží jako plán akce. Vše, co přijde poté, je pomoci objasnit a tuto akci vylepšit.

Svaly by měly být přitahovány, aby zesílily pohyb postavy, a neměly by na sebe upozorňovat. Dobrým příkladem toho jsou komiksové postavy, které mají přehnaně velké svaly, aby vyjádřily svou sílu.

Úspěšná stránka komiksu není o svalech postavy, ale o tom, jak je její síla v příběhu vyjádřena. Objemy svalů jsou navrženy tak, aby vedly oko k místu působení. Čtenář se nepřestává dívat na dobře vyvinuté svalstvo postavy.

Všimněte si, jak svaly na obrázku vpravo odrážejí kresbu gesta vlevo. Svaly se používají k posílení činnosti postavy, nejsou středem kresby.

3. NEKRESLETE každou postavu stejnými tvary

Když umělci začnou používat základní tvary k vývoji figur, často začnou padat do vzorce používání stejných tvarů k vytváření každé postavy.

Dejte svým postavám jedinečné sestavení

Při vytváření postavy musíte hledat a přizpůsobovat tvary konkrétnímu tématu, které kreslíte. U kulturisty nebudete používat stejné tvary, jako u zápasníka sumo nebo běžce na dlouhé vzdálenosti.

Musíte se podívat na modela a zjistit, jaké jednoduché tvary jsou nejlepšími nástroji pro rozvoj jeho postavy. Někteří lidé mají například velmi čtvercové hlavy, kterou je třeba zkonstruovat ze čtvercových tvarů, zatímco jiní mají kulatější vzhled, který by měl být sestaven z koulí.

Tyto dvě postavy jsou ve stejné póze, ale jsou postaveny z různých tvarů. Postava vpravo je postavena z více blokových tvarů, které dělají postavu silnější.

4. Věnujte pozornost proporcím a anatomii

Chcete-li nakreslit realistickou postavu, musíte věnovat pozornost přesnému zachycení proporcí a anatomie postavy. To vychází jak ze studia anatomie, tak z dobrých pozorovacích schopností.

Nebuďte příliš perfekcionističtí

Anatomie a proporce jsou důležité. Ale sami o sobě nedělají zajímavou kresbu. Kresba postavy ze které máte pocit, že má osobnost nebo vypadá dynamicky, bude zajímavější než ta, která je pouze technicky správně nakreslená.

Nechte anatomii a proporce převzít podpůrnou roli v podkladové kresbě gesta. Každým krokem vaší kresby by mělo být vytvoření jednotné postavy, která má energii a přístup, i když to znamená změnu proporcí nebo anatomie postavy, aby se tato akce lépe zdůraznila.

Tato postava má přehnané proporce – podobně jako se to používá v módní kresbě. Nezáleží na tom, že to není správně proporcionálně, pokud je rozhodnutí přehánět účelně. Můžete najít mnoho příkladů umělců, kteří zkreslují a zveličují proporce ze stylistických důvodů.

Chcete-li se naučit realistické a detailní kresbě postavy, portrétu, nebo proporcím lidského těla a obličeje, pak je kurz figurální kresby a portrétu přesně pro Vás! Ponořte se s námi do tvorby. :) https://www.drawplanet.cz/drawstudy/kurz/kurz-figuralni-kresby-portretu/

Při hledání správného zobrazování prostoru se díky výtvarnému umění rozvinuly techniky, které se později vyvinuly v klasické geometrické zobrazovací metody, jak je známe dnes.

Už Egyptští výtvarníci pozorovali, že postavy v jejich blízkosti jsou velké a naopak s rostoucí vzdáleností od pozorovatele se zmenšují až se nakonec zcela “ztratí”. Na kresbách, které znázorňovali jakýsi děj byl vždy ústřední postavou faraon, jeho kněží a úředníci. Faraón však vynikal svou velikostí v popředí, kněží byli menší, vojáci ještě menší a úplně nejmenší byli řadový lidé. Někdo si tak může myslet, že počátkem perspektivy jsou právě tyto kresby. Postavy jsou kresleny mimořádně realisticky, avšak jen z profilu a bez použití perspektivy. Jedná se tedy o významovou perspektivu, což znamená, že Egypťané zdůrazňovali velikostí hodnost nebo moc každé postavy, proto je faraón největším.

Další pokus o perspektivu najdeme ve Vatikánu, kde starořímská freska, zvaná “Aldobrandivská svatba” již má nějaký ten prvek dnešních metod perspektivy. Rovnoběžky jednoho vodorovného směru se sice sbíhají do jednoho bodu, ale úběžník druhého směru se nachází pod horizontem oka. První zmínku o perspektivě najdeme však také v Římě a to u římského architekta a stavitele Vitruvia Pollia, ten tvrdí: “Poté co určíme středový bod, musí se čáry jako v přírodě sbíhat v projekčním bodě zorných paprsků tak, že mnohé části se zdají ustupovat dozadu, zatímco jiné vystupují dopředu.”

Slovo perspektiva však nemá stejný význam po celou dobu lidstva. V minulosti se slovo perspektiva používalo k označení souboru pouček z geometrické optiky. Tyto poučky dnes můžeme najít v Euklidových spisech, ve kterých jde o zdůraznění přímočarého šíření světla. Euklides ale objevil mnohem více pro deskriptivu (např. objevitel axiomu rovnoběžnosti, euklidovská geometrie). Zkoumáním optiky zjistil, že náš vizuální obraz se skládá z přímek, které vycházejí z oka a tvoří kužel. A tak se objevují první pokusy o perspektivní zobrazení předmětu. Jelikož však římská říše záhy zaniká, vývoj se zpomaluje.

Ve 14. století se objeví muž jménem Giotto, který vysloví nesouhlas se světskou byzantskou abstrakcí. Tento malíř jako první do své tvorby vědomě zahrnuje perspektivu. Dalším intuitivním perspektivcem byl Ambrogio Lorenzetti a jeho dílo “Následky dobré vlády”. V renesanci perspektiva opět ožívá, hlavně díky architektu Filippo Brunelleschi. Při stavbě florentského dómu vytvořil systém využívající půdorysu i nárysu, což umožňovalo pomoci průsečíků rovnoběžek nakreslit perspektivní zobrazení. Jeden jeho přítel Vassari o něm řekl: “Vynález perspektivy uspokojil Filippa natolik, že rychle namaloval Plaza de San Giovanni a reprodukoval krásu černobílých mramorových dlaždic, které ubíhaly do vnitřku chrámu.” Díky jeho technice namaloval Masaccio svou “Svatou trojici”. Vassari se k tomuto obrazu opět vyjadřuje: “Ale to nejkrásnější, když pomineme postavy, je perspektivní obraz tabulové valené klenby při pohledu zdola. Optické zkrácení je tak umně namalované, že strop působí jako reliéf”.

Dalším významným architektem, který se zabýval hloubkovou perspektivou byl Leon Battista Alberti. Ve své knize “O malířství” uvádí vzorec na zjištění vzdálenosti mezi opakujícími se tvary v hloubce. Výtvarníci tuto vzdálenost jen odhadovali a většinou dost nepřesně. V 15. století byla Albertiho metoda ještě zdokonalena malířem Pierem della Francescem. V této době byla perspektiva poprvé v dějinách umění považována za umění řádné výstavby obrazu. Velmi významným perspektivcem byl Leonardo da Vinci, který ve své knize uvádí: “Perspektiva je jako pohled na těleso, které leží za skleněnou tabulí a v ní se odráží”. Objevil dvoustředovou atmosférickou perspektivu. Jeho vyspělá perspektiva je vidět na obrazech jako například “Klanění tří králů” (rys kalichovité nádoby).

Teprve však Quido Ubaldo del Monte provádí důkaz o tom, že se rovnoběžky v perspektivě sbíhají do jednoho bodu. Tento důkaz se nazývá punctum concursus. Po Quidovi přichází Girard Desargues, který určuje body v prostoru souřadnicemi a jejich perspektivními obrazy za pomoci měřítek v souřadnicových osách. Když pak na konci 18. století spatřila světlo světa deskriptivní geometrie, jejíž tvůrcem byl Gaspard Monge, dostalo se i na perspektivu a její vědecký podklad. Dnes se již s perspektivním zobrazením setkáváme téměř na každém kroku.

Naučte se s námi kreslit v perspetktivě. :) Přihlaste se na kurz kresby do Draw Planet! https://www.drawplanet.cz/drawstudy/kurz/kurz-kresby/

Libovolné transformace je velice unikátní a všestranný nástroj ve Photoshopu, který se hodí hlavně při práci s fotografiemi. Je to jedna malá funkce, která dokáže udělat velký krok s Vašimi obrázky. 

Aktivace nástroje 

Libovolné transformace pracuje individuálně ve vrstvách. K aktivaci nástroje si vyberte vrstvu z panelu a stiskněte ctrl+t.

Na vrstvě se objeví rámeček. Klikněte pravým tlačítkem myši a objeví se nabídka. 

Pojďme se podívat, co která možnost znamená. 

Změna velikosti – Scale 

Tato možnost je aktivovaná automaticky po rozbalení, pokud rovnou nevyberete jinou. Klikněte a posouvejte malými čtverečky na okrajích, dokud nedosáhnete požadovaného výsledku nehledě na poměr (výška – šířka). Pokud chcete zachovat poměr výšky a šířky, podržte ctrl a posouvejte čtverečky. Takto změníte velikost se zachováním poměru výšky a šířky. 

Otočení – Rotate

Toto Vám pomůže otáčet pouze objektem v jedné vrstvě bez narušení jiných vrstev. Klikněte a posouvejte malé čtverečky pro otočení objektu. Tato funkce je také aktivována automaticky při rozbalení nabídky, takže můžete měnit velikost a otáčet zároveň. 

Zkosení – Skew

Tato funkce skloní obrázek horizontálně nebo vertikálně. Potáhněte čtvereček v rohu, který chcete zkosit, dokonce můžete kosit více stran najednou, dokud nedosáhnete požadovaného výsledku. 

Deformace – Distort

Deformace funguje podobně jako zkosení, největší rozdíl je, že ve zkosení obrázek skloníte v rozích, při deformaci jen můžete i roztáhnout nebo komprimovat. 

Perspektiva

Tato funkce funguje trochu jinak než zkosení nebo deformace. Při tažení čtverce deformují obrázek opačně, jako by byl viděn z jiné perspektivy. 

Pokřivení – Warp

S touto funkcí můžete obrázek změnit jakkoli budete chtít :) Po aktivaci uvidíte mřížku místo pouhého rámečku. 

Teď můžete potáhnout jakýkoli konec jakýmkoli směrem a obrázek totálně změnit. 

Otočit o 180°, o 90°vpravo, o 90°vlevo

Za použití této funkce můžete celý obrázek otočit dle příslušných stupňů, aniž by se narušily jiné vrstvy. 

Otočit vodorovně / horizontálně – Flip

Tato funkce je trochu jako použití zrcadla. Horizontální otočení změní pohled celého obrázku zleva doprava či naopak. 

Vertikální otočení pak otočí obrázek jako reflexi a obrázek bude postaven na hlavě. 

Všechny tyto funkce mají spoustu zajímavého a veselého využití při práci s obrázky! Toto a mnohem více se můžete naučit a vyzkoušet na našem kurzu Photoshopu pro začátečníky:  https://www.drawplanet.cz/drawstudy/kurz/adobe-photoshop-pro-zacatecniky/

Dočkali jsme se znovuotevření muzeí a galerií. Teď je jen otázka – kde a co všechno můžeme, po tak dlouhé přestávce, vidět. Mrkněte na seznam výstav českých a zahraničích umělců, které aktuálně probíhají v Praze a nebo se chystají v nejbližší době otevřít.

Czech Press Photo 2020
29. 4. – 31. 10. 2021
Narodní muzeum

V prostorách národního muzea se uskuteční výstava vítězných a vybraných fotografií 26. ročníku soutěže „Czech Press Photo”, která vyhlásila sedm fotografických kategorií: Aktualita, Reportáž, Každodenní život, Umění a kultura, Sport, Portrét, Člověk a životní prostředí..
Vedle vítězných a vybraných snímků soutěže se můžete těšit i na primátorskou grantovou práci roku 2019 a výběr z výstavy zahraničních porotců, kterými jsou: Joa Klamara, Chrise McGratha a Nicola Thunga.

https://www.nm.cz/

Viktor Pivovarov: Moskevská gotika
14. 5. – 21. 11. 2021
Veletržní palác

Retrospektivní výstavu malíře a ilustrátora Viktora Pivovarova nám představí Národní galerie Praha. K vidění budou Pivovarovy nejvýznamější obrazy, které budou speciálně pro tuto příležitost vypůjčeny z největších ruských muzeí. Kromě jeho raných surrealistických obrazů a konceptuálnějších pláten budou vystaveny i jeho nová díla, která budou k vidění vůbec poprvé.

https://www.ngprague.cz/udalost/3052/viktor-pivovarov-moskevska-gotika

Milan Kunc: Za hranicí představivosti
2. 6. – 31. 7. 2021
Kampus Hybernská – Budova A

Výstava Milana Kunce s názvem Za hranicí představivosti, pojmenovaná podle úryvku z citátu Alberta Einsteina, představuje průřez mnohostrannou prací jedné z nejvýznamnějších osobností soudobého evropského umění.
K vidění budou díla z dob, kdy se objevil na německé scéně, přes léta, kdy úspěšně pracoval v New Yorku, Los Angeles, Římě a Kolíně nad Rýnem, až po jeho nynější polohu, rozvíjenou během jeho patnáctiletého pobytu v Praze.

http://www.kampushybernska.cz/en/campus-hybernska/

MKo-laborace
8. 5. – 26. 8. 2021
Pragovka Gallery

Jako každý druhý rok bude součástí Kolben Open rezidentská výstava – tento rok věnována tématu Ko-laborace. Na rozdíl od angličtiny, kdy jde o označení spolupráce, v češtině má toto slovo rozporuplný význam. Můžeme tak pozorovat prezentaci rozmanitosti a nesourodosti autorských přístupů zúčastněných rezidentů Kolbenky, které nemusí být vždy na stejné vlně.

https://x.pragovka.com/cs/pragovka-gallery

Toyen: Snící rebelka
Pá 11. 6. 2021 19:00
Valdštejnská jízdárna

Přijďte si užít tvorbu a neotřelé životní postoje jedné z nejoriginálších a nejznámějších českých umělkyň 20. století – umělkyně Toyen. Za svojí kariéru se dokázala proslavit i ve Francii, kde od roku 1947 žila. Díky její výrazné tvorbě a neotřelým životním postojům si začíná vzbuzovat pozornost po celém světě – málokde se ale naskytla možnost zhlédnout její díla v celé šíři.

https://www.ngprague.cz/udalost/3049/toyen-snici-rebelka

Mezi kýčem a akademií: Chromolitografie ve službách reklamy a umění
17. 12. 2020 – 5. 9. 2021
Uměleckoprůmyslové museum v Praze

Na této výstavě se můžeme těšit na tiskařskou techniku chromolitografie i s celou škálou jejích projevů. Budou zde vystaveny zejména obrazové plakáty a reklamní tisky, což je oblast, která jejích možností využila nejefektivněji.
Kromě výše zmíněných oblastí budou vystaveny chromolitografické reprodukce malířských děl, edukační a vědecké ilustrace, svaté obrázky a drobné merkantilní tiskoviny. Rozfázovaný tisk na jednotlivých listech a ukázky tiskového rastru nám přiblíží principy této techniky.

https://www.upm.cz/

Compassion Fatigue Is Over
18. 5. – 8. 8. 2021
Galerie Rudolfinum

Další program dramaturgie galerie, nazvané „Rudolfinum_Time-Based“ je výstava Compassion Fatigue Is Over. Série narativních videí a filmů společně s architektonickými intervencemi upoutává pozornost k mnoha klíčovým tématům současnosti. Věnuje se otázkám rasové nesnášenlivosti, pracovního vykořisťování, přehodnocení historických narativů, sexuality, genderu, padlých i znovu nalezených utopií nebo abstraktního myšlení coby nutné podmínky pro jakoukoli racionální soudnost.

https://www.galerierudolfinum.cz/cs/vystavy/prave-probiha/compassion-fatigue-is-over/

Aneb jak se připravit na první výlet do muzea s dítětem :) 

Dítě objevuje svět mnoha způsoby a rodiče mu v tom pomáhají – čtou knihy, ukazují obrázky, seznamují je se sportem a hudbou, dívají se na stromy, zvířata, cestují s ním. Nakonec přijde čas společně navštívit muzeum – právě tam máte příležitost vidět něco, co na ulici nenajdete: například dinosaura. Náš článek Vám řekne, jak se připravit na první cestu do muzea tak, aby byla úspěšná a vzbudila pozitivní emoce.

Které muzeum byste si měli vybrat pro svou první návštěvu? Stručně řečeno: berte v úvahu zájmy, překvapte a nenuďte. V tomto případě se nejprve musíte zaměřit na věk dítěte. Na otázku, v jakém věku je dítě připraveno na první výlet do muzea, neodpoví ani jeden manuál na výchovu dítěte. Doporučujeme naplánovat první návštěvu muzea nejdříve ve věku 4 let – od tohoto věku děti nejen získají dojmy, ale už je mohou pochopit a sdílet. Do jaké muzea byste se svým dítětem měli jít poprvé? Samozřejmě do toho, které odpovídá zájmu dítěte. Odolávejte touze ukázat mu vše, co byste chtěli vidět Vy, důležité jsou podněty pro děti. Zajímavá muzea pro děti mohou mít různá témata: zvířata, lodě, oblečení, pohádky …

Když je muzeum vybráno, promluvte si s dítětem o nadcházející exkurzi. Řekněte mu, co ví o tomto tématu. Pokud se například chystáte do zoologického muzea, popovídejte si o cestě do zoo, setkání v lese s ježkem nebo hraní se sousedovým psem. Pokud máte doma zásobu knih s podobnou tématikou, listujte v nich a dívejte se na ilustrace. Bude velmi užitečné, pokud se podělíte o své pozitivní vzpomínky na návštěvu muzea v dětském věku. A nezapomeňte svému dítěti vysvětlit pravidla chování ve výstavních místnostech – nesmíte tam dělat hluk, běhat, dotýkat se exponátů. Protože pro aktivní děti není tak snadné se ztišit, přijďte s malou hrou – řekněme, vezměte si s sebou měkké boty, abyste mlčky šlapali, „jako Indiáni“.

Tipy pro přípravu výletu do muzea s dítětem 

Je důležité přemýšlet o praktických aspektech cesty: Ranní hodiny ve všední dny jsou nejlepší čas na návštěvu muzea s dětmi: v sálech je jen málo návštěvníků, můžete trávit tolik času, kolik chcete, tím, že se budete dívat na to, co dítě zajímá. Kromě toho se někdy správci sálů nesnaží potlačit příliš zvědavé dítě, ale uspokojí jeho zájem, a mohou se dotknout nějakého obvykle nepřístupného exponátu. V závislosti na věku dítěte může návštěva muzea poprvé trvat půl hodiny nebo hodinu. Prozkoumejte jeden sál – pokud se dítěti tato zábava zalíbí, brzy se sem vrátíte a budete pokračovat v exkurzi. Určitě se musíme zamyslet také nad stravou, některá muzea mají kavárny, které děti rádi navštěvují. Možná že si potomek bude spíše pamatovat dort  lépe než mistrovské malířské dílo. Příště však sladkosti muzejní expozici nezastíní.

Na děti nespěchejte. Nová zkušenost a výjevy budou potřebovat nějaký čas, aby byly dítětem dobře zpracovány. Sdílejte s dětmi svoje názory a emoce, můžete však očekávat, že děti budou zaujaty jinými exponáty než Vy. To i Vám pomůže vidět svět novýma očima. Rodinná návštěva muzea bude vždy plná poznání rodinných členů navzájem. 

Tvůrčí rozvoj je velmi důležitý jak pro dospělé, tak i pro malé děti. Podpořit kreativního ducha svému dítěti můžete také jednoduše tím, že jej přihlásíte na výtvarku nebo na výtvarný tábor pro děti a mládež, během kterého bude nejen kreslit, ale dozví se i zajímavosti z historie a technik a také se znalými lektory navštíví muzea či galerie a prožije tak kreativní i edukativní léto. A hlavně – se svými vrstevníky si užije spoustu zábavy! 

https://www.drawplanet.cz/drawstudy/kurz/detsky-primestsky-vytvarny-tabor/