#rady

Jistě měli mnozí z vás potíže při kreslení látky, a tak se podívejme na základní pravidla.

Metoda kreslení:
Určete zdroj světla
Vytvořte náčrt
Postarejte se o nezbytné předlohy
Vyberte barvu a strukturu
Nakreslete strukturu založenou na předloze
Nakreslete a vylepšete texturu

O předlohách
Existuje nesčetné množství typů textilií, takže volba správné předlohy a její následování je velmi důležité. Ne vždy je odpovídající látka po ruce, využijte tedy alespoň fotek.

Příklad 1. Před a po zmačkání

Horní obrázek ukazuje tvar tkaniny pomocí barvy a stínů a dolní obrázek jej ukazuje pomocí rovnoměrných čar. Vertikální i vodorovné čáry před a po zmačkání mají stejnou délku. Pravý krajní obrázek neodpovídá schematickému nákresu linek, protože barva ve středu není dostatečně tmavá, takže nemá zdeformovaná látka dostatečnou hloubku.

Příklad 2. Sklady

Tohle se vám bude hodit při kreslení doplňků.
Všimněte si, že pravý příklad není špatný, ale stále není nejefektivnější.

Příklad 3. Volány
Využijete, když budete kreslit rukávy.
Všimněte si, že horní část „rukávu“ má pořád stejný tvar. Ale spodní část, je zvlněná a zdeformovaná. Ale i přes zvlnění zůstává délka stejná – zkontrolujte ji pravítkem. Obvod, který tvoří okraje tkaniny, musí zůstat stejný.

Síly, které působí na látku
Gravitace
Síly přírody (vítr, vlhkost)
Různé objekty
Samotné vlastnosti látky

Příklad účinku sil na látku
Tato fotografie Marilyn Monroe je vynikajícím příkladem různých efektů: vítr, předklonění postavy, gravitace.
Čím více pozornosti věnujete působení všech druhů síly na látku, tím realističtěji ji budete schopni zobrazovat.

Světlo a stíny na látce
Stejně jako u ostatních 3D objektů je kus tkaniny také v trojrozměrném prostoru. Před nakreslením zjistěte světelný zdroj nebo přidávejte světlo v procesu.

Pevná a měkká tkanina
Pevná tkanina: barevné přechody jsou ostré, čáry jsou odlišné. Mají ostré ohyby.
Měkká tkanina: barevné přechody jsou hladké. Mají jen málo ostrých ohybů.

Textilie s tekoucím vzhledem. „Tekoucí tkaniny“ mají krásné křivky, stačí se podívat na obrázky.

Obrazy z období neoklasicismu jsou také plné vzdušných, „tekoucích“ látek.

Ale v reálném světě textilie neteče, jako ve výkresech Parrishe a Laytona. A nakreslit to není vůbec snadné. Mezitím kontrast, který způsobuje neskutečnou lehkost tvarů a ohyby, vytváří pocit nadpřirozena. Ve skutečném světě můžeme tekoucí látku vidět na podvodní fotografii.

Spolu s fotografiemi tkání, které se toulaly ve větru, mohou sloužit jako vynikající předlohy na zobrazení látek, které „proudí“.

Proces kreslení
1. Nakreslíme skicu jednoduchými čarami, určíme umístění látky.

2. Určíme vliv různých sil na tkaninu.

3. Po určení světelného zdroje nakreslíme barvu. V našem příkladu světlo spadá z pravého horního rohu.

4. Začínáme kreslit záhyby z levého horního rohu.

5. Stále pracujeme se záhyby v tomto rohu. Za běhu opravujeme chyby.

6. Vybarvujeme přední část tkaniny v popředí.

7. Pokračujeme s prací na levém horním rohu.

8. Dosáhli jsme správné formy.

9. Vykreslujeme látku ještě podrobněji. V pozadí pracujeme s ohyby.

10. Další detaily.

11. Malá práce s měkkým štětcem, která odděluje pozadí od popředí pomocí barev.

12. Při dalším používání měkkého štětce, můžete udělat látku ještě měkčí.

Kreslení látky trvá hodně času, je neustále nutné něco zkoušet, opravovat, koukat na předlohu ale za ten výsledek to stojí.
Na kurzu digitální malby pro začátečníky se budeme věnovat i kreslení látek a tkanin. Přijďte to zkusit pod vedením zkušeného lektora!

https://www.drawplanet.cz/drawstudy/kurz/kurz-digitalni-malby/

Všichni sníme o krásném a zajímavém interiéru. A tak nás často napadne – Co takhle pomalovat stěnu vlastními silami? Jak to ale udělat? Nemáte s tím žádné zkušenosti, připadáte si na to moc nešikovní a služby profesionálních umělců a designérů nejsou zrovna levné. V důsledku toho se snu vzdáme a aplikujeme obyčejnou tapetu, protože je to jednodušší. Ale co když to nevzdáme?

Stěna není skicák. Nemůžete na ni nakreslit prostě jen tak nějaký náhodný obrázek jen proto, že vás to právě napadlo. Výběr obrázku je téměř stejně obtížný jako samotný proces malování. Obraz by se měl přiblížit stylu místnosti, odpovídat funkčnímu účelu zóny a vyjadřovat určité emoce. A může mít některé další funkce jako rozptýlení od nízkých stropů nebo nerovných stěn. Nejčastěji se umělecká malba nachází v dětských pokojích, protože přináší dětem tolik štěstí. Zvláště pokud zobrazuje jejich oblíbené kreslené postavičky nebo různé druhy zvířat.

Dokonce, i když nejste umělec, stále máte šanci namalovat stěnu vlastníma rukama.

Krok 1. Vyberte obrázek a určete velikost budoucího výkresu. Předpokládá se, že jste v okamžiku, kdy už naprosto přesně víte, ve které části místnosti a proč tento obrázek bude. Na internetu je obrovský výběr různých obrázků, ale napoprvé se pokuste vybrat něco jednoduššího. Zatím se nepouštějte do výběru obrázku luxusního zámku v plamenech.

Krok 2. Připravte si stěnu. Profesionálové rádi kreslí na hladké a čistě namalované povrchy, takže je nutné zeď uhladit a vybrat barvu, která odpovídá barvě pozadí.

Jaké barvy se používají?

Krok 3. Nakupujeme veškerý spotřební materiál: barvy, štětce atd. Budete potřebovat dva druhy štětců: pro velké a široké tahy potřebujeme velké ploché štětce (na trhu jsou syntetické i přírodní), na detaily, obrysy a malé části se hodí malé kulaté štětce. Připravte také nádoby na mytí štětců a míchací barvy. Pokud nechcete obětovat nádobí, kupte jednorázové sady. Všichni odborníci doporučují kupovat pouze akrylátové matné barvy na bázi vody. Dobře se míchají i aplikují a po uschnutí se nedají smazat. Pro dosažení požadovaného odstínu je můžete smíchat s bílým akrylátovým lakem. Chcete-li získat potřebnou kapalnost (ideální je konzistence podobná zakysané smetaně s 15% tuku), přidejte vodu. Jen se nenechte unést, jinak na zdi při usychání barvy zůstanou nehezké fleky. Někteří pro úplnou jistotu pokryjí hotový obraz ještě dvojí vrstvou matného akrylového laku na omítku.

Krok 4. Vytiskněte si 5-10 kopií předlohy v černobílé barvě, abyste vytvořili něco jako skicu. Barvu pozadí si pořádně rozmyslete, když vyberete určitý odstín jedné barvy, bude vypadat jinak na bílé a zelené stěně. Zvolte takové odstíny, aby se celý obraz ladil. Pokud je ve vašem vybraném obrazu mnoho podobných částí (okvětní lístky nebo listy), radíme připravit si jednoduché šablony. Teprve poté se můžete vrhnout na nástěnnou malbu.

Krok 5. Nyní je třeba načrtnout na stěnu hrubý tužkový výkres. Nepoužívejte černé tužky, je těžké je pak vymazat a zůstávají po nich špinavé skvrny. Lepší je používat měkkou barevnou pastelku. Všechny nepovedené linky lze snadno odstranit velkou měkkou gumou. Čím lépe nakreslíte obrázek, tím jednodušší bude aplikace barvy. Pro ty, kteří nemají prostorovou orientaci, doporučujeme metodu označování čar a linií. Na vytisknutou předlohu i na připravenou stěnu si nakreslete mřížku. Ta Vám kresbu i stěnu rozkouskuje. Díky ní se budete na stěně lépe orientovat.

Krok 6. Začněte malovat akrylovými barvami. Namíchejte si barvy vždy bezprostředně před aplikací, protože akryl schne velmi rychle. Nezapomeňte nakreslit několik tahů, kterými dosáhnete objemu a přirozenosti obrazu, jen počkejte, dokud neuschne předchozí vrstva. Držte štětce kolmo na stěnu. Opravte všechny nedostatky tenkým štětcem. Na samém konci pracujeme s tenkým štětcem na nejmenších detailech. Tím dosáhnete objemu, oslnění od Slunce atd.

Tak se do toho pusťte a my držíme palce, ať se vše povede. A pokud chcete o interiérech vědět víc, přihlaste se na náš skvělý kurz interiérového designu! Dozvíte, jak se pracuje s půdorysem, jak se správně kombinují barvy a jak vytvořit 3D model interiéru v počítači.

David Revois, ilustrátor a koncepční umělec, poskytl začínajícím umělcům seznam znalostí, které je třeba ovládat, aby práce vypadaly více realisticky. Nezáleží na tom, čím tvoříte – tužkou, štětcem, pastelkami nebo na tabletu – všechny body v seznamu zůstávají nezměněné.

Pokud právě začínáte kreslit, máme radu: buďte erudovaným člověkem, naučte se základy a soustřeďte se na postupy jednotlivých prvků.

1. Perspektiva
Co to je: Umění přenášet trojrozměrný prostor na rovný povrch.
Cílem je: Nekreslit naplocho, zobrazit hloubku na dvourozměrném papíře.
Co Vám při tom pomůže: Nakreslete si perspektivní mřížku, abyste viděli, jak se jednoduché formy (kostky, koule atd.) chovají při zobrazování perspektivy a jak mění proporce.

2. Podíl/ proporce
Co to je: Poměr velikosti všech objektů ve výkresu.
Cílem je: Kreslit rozpoznatelné objekty. Pomůže Vám již naučená perspektiva u jiných objektů a forem.
Co je dobré znát: Naučte se nazpaměť proporce nebo najděte způsob, jak si snadno zapamatovat poměr částí objektu. Udělejte si takový „slovník“ proporcí.

3. Anatomie
Co to je: Studium struktury.
Cílem je: Nakreslit realistické objekty (lidi, zvířata, rostliny atd.).
Co potřebujete znát: Klouby, kosti, svaly… Jak fungují, jak se chovají, jak jsou spojeny jednotlivé části atd.

4. Složení/ kompozice
Co to je: Přesné umístění a prezentace důležitých prvků obrazu.
Cílem je: Ukázat divákovi nálady a emoce prostřednictvím díla.
Co potřebujete znát: Je třeba porozumět množině úhlů a pochopit, jak ovlivňují vnímání diváka a “čitelnost” díla.

5. Osvětlení/Světlo
Co to je: Světlo a stín přenášené v barvě.
Cílem je: Vytvořit iluzi světla, zobrazit správné stíny a podtrhnout náladu díla.
Co byste měli znát: Barevné hodnoty, vrhání stínů, vliv povrchových materiálů, odraz světla, světelné vlastnosti (lom, rozptyl, atd…).

6. Hrany
Co to je: Způsob, jak určit siluetu objektu v díle.
Cílem je: Usnadnit čtení práce, rozdělit objekty a pozadí, posílit účinek hloubky.
Co potřebujete znát: Styl okrajů v kreslení (čirý / měkký / ztracený), styly čar kontur (váha, rychlost, měkkost).

7. Barvy
Co to je: Umění výběru správných odstínů (střední tóny, stíny, světlo).
Cílem je: Přidat do práce více pohybu, nálady a emocí.
Co potřebujete znát: Barevné systémy (monochromatické, doplňkové atd.), zejména vliv barev na náladu, stereotypy.

8. Postoje/ Pozice
Co to je: Umění zachytit aktivní pohyb na statickém listu.
Cílem je: Přidat život, energii, pohyb a dynamiku.
Co potřebujete znát: Emocionální tahy, náčrtky, rychlé skici, studium všeho, co se hýbe

9. Styl
Co to je: Estetika, smysl pro styl. Často závisí na základních standardech (etický, historický, sociální, symbolický), umění kulturních skupin, trh s uměním.
Cílem je: Najit cestu k divákům.
Co je třeba mít a znát: Znát kulturu, mít vlastní styl a brát tvůrčí tým současně jako tvůrce díla i jako diváky.

10. Myšlenka/Nápad
Co to je: Kreslení abstraktních pojmů, ideologických sdružení, vynálezů a navrhování nového designu. To je většinou vývojový proces.
Cílem je: Představit obrazy nových objektů, postav a bytostí, které baví nebo informují veřejnost.
Co potřebujete znát: Jak fungují věci stávající, jak vytvořit nové, jak sdružit nápady, zábavné situace, tvůrčí proces.

Pokud dokážete správně kombinovat všechny výše uvedené části, dosáhnete pocitu objemu, hloubky, struktury, světla, pohybu a života na nehybném povrchu. Tím se diváci ponoří do vašeho světa a můžete jim snadno předat své nápady, zprávy nebo vyprávět příběh. A konečně vytvoříte významné iluze. Celá tato paleta schopností bude sloužit vaší intelektualitě (paměť, kontrola, odhodlání) stejně jako emocionálnímu vývoji (pocity, emoce, podvědomí). Jedná se o složité cvičení, které vyžaduje znalosti, pozorování, představivost. Především ale musíte praktikovat a procvičovat a procvičovat. Taková dovednost je jako sval. Kresba a malování tedy vytváří jedinečný zážitek.

Rad a materiálů pro začátečníky je opravdu nepřeberné množství. My vám rádi představíme tipy, co jsou nejdůležitější k rozvoji. Máme pro vás 5 inspirujících tipů, ty vás mohou skutečně posunout dál. I když se vám může zdát, že to není tak důležité. Nejde jen o umělce, ale rady ocení i všichni ti, kteří chtějí být kreativnější.

Už celkem dost víte, ale máte pocit, že to nikam nevede a pořád něco chybí? Co dělat v takovém případě?