Go to

#technika

7345d89af822

Texturu dřeva vídáme všude kolem nás. Jak ji ale snadno a rychle zobrazit ve skicách, aniž byste nad tím strávili spoustu času? Rozeberme si a ukážeme si jednu z jednoduchých technik.

Vzor dřeva je různý jak v barvě, tak ve vzoru. Základní struktury borového dřeva jsou zobrazeny ve třech oddílech, které jsou uvedeny níže: a, b, c.

Na základě těchto schémat můžeme znázornit dřevěný povrch. Hlavní kresba, charakteristická struktura stromu, je znázorněna na obrázku “c”. Budeme jej v tomto článku analyzovat pomocí kreslení dřevěného trojrozměrného objektu.

Nakreslíme trojrozměrnou dřevěnou kočku. Pozor, texturu budeme zobrazovat ve tvaru objektu, ne ploše jako na obrázku.

Krok 1. Náčrt
Nejprve kreslete tužkou. Zakreslete tvar kočky a lehce naznačte směr čar vzoru dřeva.
Čáry tužky překreslete linerem. Můžete si vzít jakýkoli, nejdůležitější je, aby byl odolný proti vodě. Pak náčrtek kreslený tužkou vygumujte elastickou gumou. Nyní je kresba připravena pro práci s markery.

Krok 2. Vybarvujeme kočku fixami
Začněte tou nejsvětlejší fixou, vykreslete nejvíce osvětlené části těla kočky. Světlo dopadá na levou spíš dolní část, což znamená, že tato strana bude nejsvětlejší. Nanášejte barvu tahy podle tvaru (jak je znázorněno čarami na obrázku).

Dále udělejte tmavší barvu stinné oblasti a poté pomocí fix vytvořte přechod středního tonu. Přechod tvoříte tedy mícháním barev.

Krok 3. Nakreslete texturu dřeva
Nyní nakreslete čáry textury dřeva.
Poté vezměte trošku tmavší odstín a ztmavte čáry v nejtmavších částech těla kočky. Ale ne úplně, na některých místech zachovejte původní barvu.
Náš princip: začínejte od tmavých oblastí ve stínu a protahujte je do světlých oblastí (míchání barev).
Pak s ještě tmavšími fixami nakreslete čáry dřevěné struktury kočky.

Krok 4. Práce s detaily
Nyní nakreslete bílou propiskou odrazy světla. Tam, kde se světlo odráží od povrchu, vzniká bílá skvrna. Propisku než zaschne, můžete jemně rozmáznout prsty. Ale nejprve to radši vyzkoušejte na jiném papíře.

Nezapomeňte, že takový obrázek můžete nakreslit jakoukoli technikou! Nezáleží na tom, jestli jsou to akvarely nebo barevné tužky. Všechny kroky jsou podobné.
Chcete-li se dozvědět jak zobrazit fixy i jiné textury, přihlaste se na náš kurz designérské kresby.

https://www.drawplanet.cz/drawstudy/kurz/kurz-kresleni-fixami-designerske-popisovace/

artisthall-topic-drawing-foot-1

Chodidlo je pro kreslení velmi obtížný předmět. Je to silná, pružná a možná i nejvíce elegantní část lidského těla.
Zaměříme se na chodidlo v dvourozměrném prostoru a budeme přidávat na objemu. Nastudujeme jeho strukturu, umístění hlavních částí a obecnou perspektivu.

Začněme jednoduchými formami, které nám pomohou rozpoznat různé části chodidla. Pak budeme náčrtek zdokonalovat, položíme základy pro objemnou kresbu. Poté přidáme potřebné detaily, jako jsou vrásky, záhyby a svalový tonus.

1. Co je uvnitř?


Znalosti anatomie chodidla nám pomůžou vytvořit obecný tvar
Chodidlo se skládá z kostí, šlach, tuku a mnoha přidružených tkání. Chodidla jsou velmi silná, a přestože nejsou tak pružná jako ruce, dokáží vykonat širokou škálu pohybů. Není do cesty podívat se na anatomii chodidla a zkusit si udělat pár rychlých náčrtů.

Při kreslení je třeba si uvědomit nakolik je vlastně pata velká. I bez znalosti anatomie můžeme snadno přijít na to, kde se nachází jednotlivé části, jako jsou pata, nárt a klouby prstů. A to hlavně proto, že se nacházejí v blízkosti povrchu pokožky.

2. Najděte vhodnou pozici


Rychlé náčrtky vám pomohou najít zajímavé pozice
Jakmile dostatečně prozkoumáme strukturu chodidla, můžeme začít vytvářet náčrty. V této fázi se nemusíte starat o přesnost nebo anatomii. Naopak, soustřeďte se na dynamiku obrazu a zajímavé polohy chodidla.
Zaměřte na obrys a nevykreslujte detaily. Použijte vlastní nohu jako vzor pro nalezení ideální pozice. :) Vaše vlastní pocity vám pomohou: pochopíte, jak jsou kosti a svaly uspořádány a jak se pohybují.

3. Obrysy vytváří tvar


Nyní máme náčrt pozice chodidla a můžeme začít dávat tvar a objem. Obrys bude řídit naše kreslení. Pomůže vám pochopit, jak se tvar chodidla mění.
Nezapomeňte, že ve výkresu je důležité použít tvary. To pomůže zachovat perspektivu objektu a vytvořit smysl pro hloubku. Označte, na které straně je palec.

4. Výstavba malých forem


Různé formy přidávají objem
Z našeho hrubého obrysu budeme pokračovat ve stavbě chodidla jako trojrozměrného objektu. To znamená, že potřebujeme pochopit, kde se plocha nohy dostane do trojrozměrného prostoru. Používáme trojrozměrné tvary (koule a válce), které pomohou při konstrukci nohy. Stále pokračujeme v těchto formách, udržujeme strukturu. Objem je tedy vybudován.

5. Použijte kontury pro detailnost a objem


Pokud pracujete s tradičními materiály, stačí jen silněji tlačit na tužku.
Změníme obrys, vytvoříme objem pomocí vykreslení světla. Nezapomeňte, že nejste svázaní s původním postavením. To se může v procesu změnit.

6. Vlastnosti chodidla


Podrobnosti a stíny vytvoří objem
Nyní budeme mít chodidlo realističtější. Uvědomili jsme si, že nechávaní pomocných čar, nakreslených tužkou nebo v digitálně, způsobuje, že výkres vypadá živější. Nakreslete nehty a vrásky na povrchu prstů.

7. Korekce a detailizace


Kreslíme vrásky, přidáváme hrany u prstů a vytváříme objem šrafováním.
Také, používáme následující metodu: dolní část chodidla těsně obkreslujeme tlustými čárami, aby vzniknul stín a pocit hmotnosti. Horní část zůstává vykreslena tenkými čárami, protože horní část chodidla je osvětlena… Nezapomeňte, že lidské tělo není dokonalé. Nedokonalost je v této práci vaším přítelem.

Baví Vás zkoumat lidské tělo? V Draw Planet máme výborný kurz Figurální kresby, během kterého se dozvíte, jak kreslit portrét, ruce, nohy a lidskou postavu v různých pozicích. Přihlaste se! https://www.drawplanet.cz/drawstudy/kurz/kurz-figuralni-kresby-portretu/

Mimochodem na našem blogu jsme také psali o tom, jak nakreslit jinou komplikovanou část lidského těla: ruce.  Článek najdete zde: https://www.drawplanet.cz/drawstudy/jak-kreslit-ruce/

Jak kreslit ruce

23. May 2018

MultAXn

Ze všech částí těla se zdá, že se nejvíce obtížně kreslí ruce. Všichni můžeme vyprávět temné příběhy o tom, jak jsme schovali ruce našich hrdinů do kapes nebo za záda, abychom se vyhnuli jejich nakreslení. Paradoxně jsou naše vlastní ruce nejvhodnější předlohou, kterou nosíme všude s sebou a máme ji skoro neustále v zorném poli. Pomocí zrcadla a malého úsilí můžeme pochopit jak nakreslit ruce ze všech stran a v jakékoli poloze. Jediným “ale” v tomto příběhu je, že jsou ruce složitým nástrojem, plným kloubových detailů a když je kreslíte, ne vždy víte, odkud začít.

Nejjednodušším způsobem, jak kreslit ruku, je začít dlaní. Dlaň by měla vypadat jako kulatý, obdélníkový nebo lichoběžníkový steak se zaoblenými rohy, ke kterému budou připojeny prsty.

Máte-li potíže s kreslením prstů, představte si každý prst jako řadu spojených válců. Taková jednoduchá forma vám pomůže nakreslit prsty z jakéhokoli úhlu. Podívejte se na obrázek: z okrajů válců se stávají čáry, které zobrazují kloubní ohyby.

Nezapomeňte na nehty. Není potřeba je kreslit vždy. Kreslete je pouze v případě, kdy je ruka na kresbě blízko k divákovi a potřebuje takové detaily.

Struktura rukou je individuální, stejně jako u obličeje. Mužské ruce se liší od ženských, mladé od starých a tak dále. Níže uvádíme několik klasifikací, ale nezahrnují celou řadu rozmanitostí rukou. Ruce můžou mít charakter (a to je správné slovo) pokud jde o jejich rozdíly.

-Formy rukou


-Rozdíl v poměru prstů a dlaní


-Formy prstů

A nehty jsou také u různých lidí různé! Dokonce i se stejnou velikostí nehtového lůžka se můžou lišit rozdílnou manikúrou.

Jednoduché cvičení
Podívejte se na vaše ruce a ruce lidí kolem vás. Jak jsou uspořádány prsty? Čím se liší mužské ruce oproti ženským? Jaký je rozdíl mezi rukama vaší babičky a vašima? Dokážete rozeznat své přátele podle jejich rukou? Skicujte ruce, které vidíte naživo nebo skicujte podle předloh. Nedělejte si starosti s poměry, jen zachyťte jejich výraz.
Nakreslete si vlastní ruce v různých pozicích, pomocí zrcadla, z různých úhlů, vždy začínejte s nejjednoduššími formami. Můžete také vytvořit energické náčrty a pak dokreslit detaily.

Na kurzu figurální kresby v Draw Planet společně s našimi šikovnými lektory zvládnete správně nakreslit ruce (nejen) podle živého modelu, přijďte si to vyzkoušet!

https://www.drawplanet.cz/drawstudy/kurz/kurz-figuralni-kresby-portretu/

Jak nakreslit psa

16. May 2018

kak_narisovat_staffordshirskogo_terera_karandashom-15

I obyčejnou tužkou se dá vytvořit realistický obraz. Hlavní je znát správný postup.

Krok 1.
Nejprve nakreslíme náčrt tužkou 2H. Snažíme se zakreslit všechny hranice přechodů tónů. Poté trochu přejedeme náčrtek gumou tak, aby čáry nebyly příliš ostré.

Krok 2.
Šrafovat začínáme od očí. Je to výhodné ze dvou důvodů. Zaprvé práce začíná vypadat živě a zadruhé jsou to ty nejtmavší části a můžeme z nich navazovat ve šrafování dál.

Krok 3.
Tužkou 2T zaznačíme směr růstu srsti kolem oka a na čele.

Krok 4.
Začínáme kreslit srst od nejtmavšího místa – fragmentu obočí. Tahy jsou krátké, abychom správně zobrazili krátkou psí srst.

Krok 5.
Podobně propracujeme i srst kolem druhého oka.

Krok 6.
Šrafujeme ucho. Má tmavší tón, který poukazuje na oddělení od barvy čela. Děláme kratší tahy. Abychom se vyhnuli ostrému přechodu mezi okrajem psa a pozadí, přidáme malé vyčnívající chlupy. Když se dostaneme k vráskám je hlavním úkolem udělat je trojrozměrné. Kromě ztmaveného okraje je třeba označit stín a světlo.

Krok 7.
Začínáme pracovat na druhém uchu. Začneme od nejtmavších oblastí. Nezapomínáme na části srsti, které vystupují zpoza okraje ucha.

Krok 8.
Pracujeme na vnitřním povrchu ucha. Nejprve tužkou 2H uděláme v celé oblasti rovnoměrný odstín. Snažíme se, aby byly tahy ve stejném tónu (ale neroztíráme tužku!). Pak si vezmeme tužku HB a začneme ztmavovat a kreslit detaily. Také se snažíme, aby nebyly tahy příliš nápadné. Také ztmavíme čelo pomoci tužek 2B a 5B.

Krok 9.
Dále pokračujeme prací na čumáku. Zpočátku zakreslíme sotva viditelně ty nejtmavší oblasti, pak měkčí tužkou krouživými pohyby uděláme stíny výraznější. Při stínovaní se zaměřujeme na nosní dírky, které zakreslíme nejměkčí tužkou 5M. Ve velmi krátkých tazích, po směru srsti, nakreslíme chloupky na tlamě nad čumákem.

Krok 10.
Pracujeme na tlamě. Zpočátku šrafujeme rovnoměrně ve středním tónu. Pak začneme prohlubovat stíny na nejtmavší čísti.

Krok 11.
U jazyku je to podobné jako u ucha. Rovnoměrně šrafujeme, aby nebyly viditelné jednotlivé tahy, pak vykreslíme stíny. Odlesky světla vytvoříme ostrým hrotem gumy.

Krok 12.
Podobně propracujeme čelisti. Psí tlama má mnoho detailů, zejména u tohoto plemene. Pracujeme z těch nejtmavších oblastí.

Krok 13.
Šrafujeme dolní čelist.

Krok 14.
Kreslíme vrásky (záhyby kůže) kolem krku. Je velmi důležité ukázat jejich objem. Při tomhle je obzvlášť třeba sledovat směr růstu srsti (srst je umístěna i v ohybu, ale v různých částech se ohyb liší). Kreslíme směrem ze stínu do světla.

Krok 15.
Doděláváme krk. Práce je hotová.

Máte rádi kresbu a zajímá Vás, čím se ještě dají vytvářet monochromní obrazy? Přihlaste se na kurz kresby v Draw Planet! Čeká na Vás perspektiva, zátiší a figurální kresba!

https://www.drawplanet.cz/drawstudy/kurz/kurz-kresby/

Interiérový design

15. May 2018

32547795_1761696890543826_3898992287929073664_n

Skoro každý den se setkáváme s pojmem “design bytového interiéru”. Slýcháme tento termín v rádiu nebo televizi, čteme v moderních časopisech, ale v podstatě nevíme, co to přesně je. “Uspořádání místnosti ve zvoleném stylu,” řeknou mnozí. Víceméně to tak je, ale není to úplně přesné. Definice tohoto termínu zahrnuje rozsáhlejší práci na vytvoření harmonického interiéru. Pojďme analyzovat všechny nuance.

Hlavní význam designu

Samo slovo přišlo z anglického “design”, které znamená projekt, plán, vzor, výkres. Je to tedy velmi široký pojem. Interiérovým designem je vytvoření místnosti (objektu) na základě estetických znalostí a osobních preferencí někoho, kdo bude v něm bydlet. Osoba, která tyto problémy řeší, se nazývá návrhář. Na jeho profesionalitě závisí konečný výsledek. Jeho hlavním úkolem není jen vybavit místnost drahým a stylovým nábytkem, ale najít cestu z často zoufalé situace. Například přidat malému prostoru efekt vzdušného prostředí, nebo z velkého sálu vytvořit útulný pokoj. Právě nalezení optimálního řešení v někdy protichůdných formách je zásluhou designéra. Současně musí návrhář nabídnout několik možností pro vyzdobení interiéru, od nejlevnějších až po luxusní. A který z nich si vyberete je na vás.

Hlavní komponenty interiéru

Vytvoření originálního návrhu není snadné. Od zrodu myšlenky až po realizaci interiérového designu prochází návrhář dlouhou a obtížnou cestou, kterou můžeme rozdělit na několik etap.

Nejprve vznikají nápady a myšlenky, které se pak transformují do skic. Na základě nákresů se vytvoří návrhový projekt. Na základě tohoto projektu se vypracovávají výkresy, které vedou stavební společnost při provádění prací.

Pro lepší porozumění návrhu interiéru doporučujeme seznámit se se základními pojmy používanými profesionálními designéry.

– Prostor je interakce okolních objektů. Prostor nutně určuje charakter a životní styl osoby, která v něm žije. Takže má projektant za úkol zachytit osobní vlastnosti klienta a vytvořit jedinečný prostor.

– Kompozice je interakce předmětů v interiéru. Správně zvolené složení umožňuje spojit všechny objekty do jednoho celku. V designu existují zákony, které se nesmí porušovat. Takže v každém interiéru by mělo existovat sémantické centrum. V bytě může to být obývací pokoj a v obývacím pokoji to bude stůl nebo krb.

– Proporce – kombinace velikostí objektů interiéru vůči sobě navzájem. Při navrhování designu je důležité správně kombinovat proporce se stylem interiéru. Například gotický styl zahrnuje vysoké stropy a velké dveře, které by v jiném stylu vypadaly nevhodně.

– Barva je hlavní nástroj interiéru. Často kombinace barev umožňuje úplně změnit interiér. Při výběru barvy je třeba používat zásady podobnosti a kontrastu, stejně jako důraz a nuance.

Pro každého člověka je jeho dům jeho hradem, kde se může skrýt před zvědavýma očima, hlukem města a chaosem a umožní mu být sám sebou. Nezáleží na tom, jestli jde o luxusní vilu, o garsonku nebo dokonce o pokoj na koleji. Hlavním úkolem interiérového designéra je vytvořit přesně takový interiér, ve kterém by bylo útulno jednomu obyvateli, ale i spolubydlícím. Proto není navrhování bytových interiérů vůbec snadná práce.

Od základů vysvětlíme, jak probíhá celý proces návrhu interiéru na Kurzu designu intriéru pro začátečníky v Draw Planet! :)
https://www.drawplanet.cz/drawstudy/kurz/kurz-interieroveho-designu-zacatecniky/

kak_narisovat_lezhashhego_kota_cvetnymi_karandashami_poetapno-12

Krok 1.
Nejprve nakreslíme do obrysu několik tmavých pruhů. Poté prokreslíme oči.

 

Krok 2.
Zakreslíme zornice černou barvou a zanecháme bílý odlesk v oku. Hlavní barvou duhovky bude citronově žlutá. Poté přidáme další odstíny: pár zelených a hnědých.

Krok 3.
Začínáme šrafovat tvář. Nejprve žlutou tužkou, pak přidáme odstíny hnědé a oranžové a budeme šrafovat po směru růstu srsti. Jako poslední přidáme černou. Během tohoto procesu přidáváme barvy, dokud nejsme s výsledkem spokojeni.

Krok 4.
Černé pruhy šrafujeme velmi hustě, bez mezer. Hlavní je šrafovat po směru růstu srsti. Podél okrajů černých částí přidáme ještě tenké chloupky, aby tmavé pásy srsti nevystupovaly příliš ostře z okolních částí. Vytvoříme lehké přechody.

Krok 5.
V místech, kde je srst na hlavě bílá, použijeme trochu fialové a modré.


Krok 6.
Na zádech a nohách nakreslíme jemné chloupky. To způsobí, že bude srst vypadat měkčí a načechranější.

Krok 7.
V bílé srsti se vždycky nacházejí různé odstíny, takže pro hruď a tlapky použijeme šedou, žlutou, modrou a purpurovou barvu. Pro vousky nepoužíváme tužku ale bílý kvaš, který nanášíme tenoučkým štětcem.

Krok 8.
Hotový, krásný a tlustý načechraný kocour :)

Barevné pastelky už dávno nejsou jenom dětskou pomůckou. Dají se s nimi vytvořit opravdu parádní realistická díla. Na kurzu barevné kresby pastelkami v Draw Planet se budeme věnovat i detailní kresbě srsti a peří a také si vyzkoušíme akvarelové pastelky Inktense. Už to neodkládejte a přihlaste se na kurz!

https://www.drawplanet.cz/drawstudy/kurz/kurz-pastelek-barevna-kresba-pro-zacatecniky/

plongee

Lidská tvář je první věcí, které věnujeme pozornost. Přenos lidské tváře na papír, zejména kreslení živých expresivních výrazů, nepochybně stojí za to.
V tomto článku se seznámíme s hlavními součástmi kresby obličeje – proporcemi, rysy a úhly pohledu.

Proporce obličeje

Ánfas:
V této poloze bude lebka vypadat jako kruh, ke kterému je přidán obrys čelisti. To jako celek tvoří tvar vajíčka, které je nasměrované špičkou dolů. Dvě na sebe kolmé čáry ve středu dělí “vejce” na čtyři části.
Rozmístění částí obličeje:
– Označte střed levé a pravé poloviny horizontální čáry. V těchto bodech budou oči.
– Rozdělte spodní část vertikální čáry na pět stejných částí. Špička nosu bude ve druhém bodě od středu. Záhyb rtu bude ve třetím bodě od středu, o jeden bod pod špičkou nosu.

– Rozdělte horní část vertikální čáry na čtyři stejné části: čára růstu vlasů (pokud osoba není proplešatělá) bude umístěna mezi druhým a třetím bodem od středu. Uši budou umístěny mezi horním víčkem a špičkou nosu (v případě, že se kreslený člověk dívá rovně před sebe). Když člověk pohlédne nahoru nebo dolů, pozice uší se změní.

Je dobré vědět, že šířka obličeje je délka pěti očí nebo o něco méně. Vzdálenost mezi očima se rovná délce jednoho oka. Vždy poznáte, že má někdo oči nezvykle daleko od sebe nebo naopak příliš blízko sebe. Oči posazené daleko od sebe propůjčují osobě nevinný dětský výraz. Naopak člověk s očima blízko u sebe v nás vzbouzí podezření. Vzdálenost mezi dolním okrajem rtu a bradou se rovná také délce jednoho oka.

Profil:

Ze strany se tvar hlavy také podobá vejci, ale se špičkou nasměrovanou šikmo dolů. Centrální čáry nyní rozdělují hlavu na část přední (obličejovou) a zadní (lebeční).

Ze strany lebky:

– Ucho se nachází těsně za středovou čárou. Podle velikosti a polohy se nachází také mezi horním víčkem a špičkou nosu.

Ze strany obličeje:

– Detaily obličeje se rozmísťují stejně jako při pohledu z ánfasu.
– Prohlubeň kořenu nosu se shoduje s centrální čárou nebo je umístěna mírně výš.
– Nejvýraznějším bodem je úroveň obočí (jeden bod nahoru od středu).

Čas na praxi

Použijte metodu rychlého skicování a kreslete výrazy obličeje, kterých si všimnete kolem sebe například v kavárně nebo na ulici.
Nepokoušejte se vyobrazit všechny detaily a nebojte se dělat chyby, hlavní věcí je přenášet charakteristické výrazy z různých úhlů pohledů.

Je-li pro vás těžké kreslit objem, vezměte si k sobě na pomoc skutečné vejce (radši ho pro jistotu a bezpečí vás a vašeho okolí uvařte). Nakreslete čáry dle návodu na kreslení z ánfasu/ profilu. Sledujte pokreslené vajíčko s obrysovými čarami z různých směrů – abyste mohli pozorovat, jak se vzdálenosti mezi nimi budou chovat z různých úhlů. Můžete načrtnout rysy na povrchu vajíčka podél hlavních linií a zjistit, jak se mění ve velikosti vajíčka.

Jestliže se chcete pořádně naučit, jak zachytit výrazy lidských emoci máme na to v Draw Planet přímo zaměřený kurz! Na kurzu portrétů si navíc ke kreslení tužkou vyzkoušíte kresbu pastelem a malbu olejem. :)

https://www.drawplanet.cz/drawstudy/kurz/kurz-kresby-malby-portretu/

Olejomalba

25. April 2018

c4c97840bfd957d152e2cdcb10kl

Olejomalba je jednou z nejpopulárnějších uměleckých technik. Co do ní patří, čím a na co se maluje, co k ní potřebujete mít? – To a mnohem víc se dočtete v našem nejnovějším článku!

Jak dělíme techniky olejomalby?

Vysvětlíme si, jaké možnosti vlastně skýtá olejomalba! A že jich je :) Dělí se buď podle nanášení, nebo podle počtu vrstev.

Určitě nás všechny první napadne způsob nanášení oleje štětcem. Dnes máme na výběr z neuvěřitelného množství velikostí, tvarů, šířek i délek. Štětce vyhrávají na plné čáře v nanášení tenkých vrstev oleje.

Dále se nabízí možnost vytlačování olejové barvy přímo z tuby nebo nanášení špachtlí. Jde o tzv. pastózní nanášení. Co si budeme povídat, nejde zrovna o ekonomickou variantu :). Musíme také počítat s dlouhým schnutím tlustých vrstev oleje. Ale efekt to má báječný!

Nesmíme zapomenout ani na nanášení olejových barev různými částmi těla. Někteří umělci se nestydí nanášet barvy ani jinými částmi těla, než jsou ruce a nohy.

A jak je to s dělením podle počtu vrstev? Tady jsou možnosti jen dvě.
Jestliže spěcháme, čas nám nedovolí čekat na proschnutí oleje a máme rádi rychlou malbu, použijeme techniku Alla prima. To se dá volně přeložit jako Na poprvé. Na první dobrou tedy namalujete celý obraz mokrými barvami, nečekáte, až část uschne, abyste mohli dát další vrstvu. A tak zůstane dílo jednovrstvé.

Vrstvení oleje má úplně opačná pravidla. Na plátno si nejdříve předkreslíme např. tužkou, co budeme malovat. Musíme trefit proporce, ale nevykreslovat detaily. Pak pokračují jednotlivé vrstvy olejových barev, podmalba, následuje malba jako taková, pak přicházíme ke stínování a k poslední vrstvě. Mezi všemi vrstvami je nutný poměrně dlouhý časový rozestup na proschnutí oleje, ale výsledky stojí za to!

Které doplňky k olejovým barvám budete opravdu potřebovat?

Ředidla – rozpouštědla a lihy.
Ředidla se nepoužívají jen k ředění barev. Budete je potřebovat i k čištění štětců a palet (jak už jsme zmínili). Terpentýn je z nich asi nejběžnější. Zachovává olejový charakter barev, má ale typický zápach. Existují však i praktičtější a příjemnější verze bez zápachu. :)

Lněný olej se vyrábí ze semen lnu a dodává barvám lesk a průhlednost. Zhuštěný lněný olej zasychá delší dobu a je vhodný. Na lazurování je vhodný zhuštěný lněný olej (smíchaný např. s terpentýnem). Díky jeho přidání do barev se vytvoří hladký povrch bez viditelných stop po štětci.

Sikativy jsou vyrobené z kovových solí a urychlují schnutí oleje aktivací oxidace. Používají se šetrně a předcházejí tvorbě povrchových vad.

Média a gely přidané do barvy obohacují pastu, upravují její strukturu, lesk a transparentnost.

Můžeme říct, že olejomalba je velmi odolná i zubu času. Na povrchu zasychajícího oleje se však dřív či později objeví prasklinky. Abychom tento proces zpomalili, obrazy na závěr nalakujeme.

Na co malujeme olejem? Jaké existují druhy pláten a v čem je mezi nimi rozdíl?

Už více než jedna generace uznává, že plátno je ideálním podkladem pro olejomalbu. Tkanina vyrobená z rostlinných nebo syntetických vláken je nejoblíbenějším a nejrozšířenějším základem pro olejomalbu.

Nejběžnější plátno pro olejomalby je lněné. Lněné plátno si nezískalo takovou popularitu u umělců jen náhodou. Obrazy na něm namalované mají organickou krásu díky “živé” struktuře. Pokud hodláte malovat velké obrazy, pak není nic lepšího než použití lněného plátna s dvojitou vazbou, která je ještě pevnější, silnější a spolehlivější.
Neméně populární než lněné je bavlněné plátno. Jeho hlavní výhodou je, že bavlněná nit je mnohem tenčí a rovnější. Pro někoho je tato struktura při malování velmi pohodlná. Jeho prestiž však upadá z několika důvodů: může hnít, rozšiřovat se, zmenšovat se a následně tvořit vlny kolem hranic plátna. Je však velmi dobrou volbou pro začátečníky, protože je levnější než len.
Syntetické plátno – polyesterové. Pravdou je, že je polyester mnohem lepší než len a bavlna. Je stabilní, odolný a není citlivý. Úplná absence textury činí materiál zcela hladký.

Jak se starat o štětce?

Na štětcích a jejich kvalitě opravdu záleží. Proto bychom měli vědět, jak se o ně správně starat. Každý z nás je čas od času nepořádný. Po malování olejem štětce ale nesmíme nechat jen tak válet!
Tady je pár užitečných rad, které se vám budou hodit :).


Rada č.1: Štětce vždy pořádně vymyjte
Ano, opravdu to nikoho nebaví, ale vymývání určitě neodkládejte. Některé barvy po zaschnutí vůbec vymýt nejdou a štětec by byl na vyhození. Na olejové barvy budete potřebovat terpentýn. Při vymývání na štětec příliš netlačte.
Rada č. 2: Po umytí štětec správně uložte
Když odkládáte štětec na uschnutí, nikdy ho nepokládejte štětinami dolů. Ohnuté štětinky by se už nikdy nevrátily do původního tvaru, ani by dobře nevětraly.
Rada č.3: Na štětec při malování netlačte
Se štětcem se zacházejte jemně. Jinak ztratí svůj tvar a ať se budete snažit sebevíc, nenamalujete, co jste měli v plánu. Když si pořídíte nový štětec, nejdříve ho namočte do nádobky s vodou a pomalu s ním míchejte. Jemně tak odstraníte ochranou zpevňující vrstvu. Při malování štětec pouze lehce přikládejte, neměli byste se nijak dotýkat kovovou částí a ohýbat o ni štětiny.
Rada č.4: Zvolte vhodnou velikost
Pokud je to možné, nenamáčejte do olejové barvy kovovou část štětce. Naprosto stačí, když budete nabírat a nanášet barvu štětinami. Když byste se přistihli při tom, že se snažíte „zvětšit“ štětec tím, že ho více namáčíte, zvolte radši větší štětec. Když se Vám dostane olejová barva pod kovovou část štětce, už ji pryč pořádně nedostanete a bude se vám míchat nežádoucí barva s právě používanou.

Nejlepší je, vyzkoušet si olejomalbu u nás v Draw Planet! Pochopíte její kouzlo a naučíte se tipům a trikům, které Vás dovedou ke krásným výsledkům. Těšíme se na kurzu!

https://www.drawplanet.cz/drawstudy/kurz/kurz-olejomalby-pro-zacatecniky/

kak_narisovat_glaza_i_brovi9

Nejdříve definujeme názvy určitých oblastí oka, aby bylo jasné, o co jde.
Obočí, horní víčko, záhyb víčka, slzný hrbolek, zornice, řasy, duhovka, bělmo, dolní víčko

Teď se podívejte dolů na výkresy očí z různých úhlů pohledu. Také si povšimněte, že se oči u jednotlivých lidí liší různými tvary a délkou očních víček a různou hustotou a délkou řas.

Začneme kreslit oko. Nakreslíme dva kruhy – to bude oko (oční bulva) a duhovka.

Potom nakreslete čáry zobrazující okraje horních a dolních víček.
Nakreslete zornici a linii obličeje.

Gumou odstraňte čáry, které jsou nad a pod samotným okem. Nakreslete několik čar v oblasti obočí.

Nyní nakreslete čáru, která bude zobrazovat tloušťku okraje spodního víčka. Nakreslete vpravo pod oko něco jako prodlouženou kapku. Vpravo nahoře nakreslete ovál, zakreslete oblast slzného hrbolku. Nakreslete odraz světla na zornici.

Šrafování určuje tmavé oblasti. Podívejte se na směr, ve kterém jsou čáry nakreslené. Musí kopírovat tvar povrchu obličeje. Použijte tužky HB a 2B k přenosu tónu. Věnujte pozornost tomu, které oblasti jsou tužkou nedotknuté – to budou světlé oblasti. Budeme kreslit hnědé oči, takže oční duhovka bude tmavá. Světlé hnědé, modré nebo zelené oči mají střední tón. Bleděmodré, zelené nebo šedé oči jsou velmi světlé v tónu a kontrastu.

Použijte tužky 2H a HB a křížové šrafování. Vyřešte hlavní objemové oblasti a použijte sadu tónů od velmi lehkých až po téměř černé. Ztmavte oční duhovku.
Pomocí tužek HB a 2B přidejte střední tóny. Nespěchejte! Neváhejte pečlivě prostudovat všechny stíny a polostíny. Věnujte zvláštní pozornost prvkům, které by měly zůstat světlé. Kontrast mezi světlými a tmavými tóny dodává na reálnosti a správném objemu naší práce.


Pomocí tužky 2B přidejte stíny do vnitřního a vnějšího rohu oka. Použijte ostré HB a 2B tužky pro zakreslení obočí. Přejděte ke stínování zornice pomocí tužek 4B a 6B, nezapomeňte ponechat odrazy v očích.


Pokud je to nutné, ztmavte oblasti nad okem pouze přidáním dalších čar mezi již nakreslené. Ztmavte oblast v rohu oka. Přidejte tóny na další místa. Tužkou HB nakreslete řasy. Vyrůstají z vnější strany horních a dolních víček. Přidejte cévy v podobě nerovných tenkých čar.

Rozepsali jsme tu to dost podrobně. Ale přesto nejlepším způsobem jak se naučit kreslit zůstává mít nad sebou profesionální vedení. :) Pokud Vás zajímá kresba, přijďte do Draw Planet na Kurz kresby pro začátečníky. A jestli máte zájem o zobrazení lidského obličeje, je kurz kreslení a malovaní portrétu přímo pro vás!

https://www.drawplanet.cz/drawstudy/kurz/kurz-kresby/

Akryl vs Olej

15. February 2018

4e46301e22f82fb57002c2d0147a3472

Nejběžnějšími technologickými variantami barev jsou
akryl a olej.

Hlavní rozdíl mezi akrylátovými a olejovými barvami tkví v jejich chemickém složení. První varianta se skládá ze syntetiky. Druhá možnost se v zásadě může vyrábět z přírodních komponentů. Akrylové barvy se vyrábějí s použitím vody a olejové rozpouštěním barviva v oleji.

Mimochodem mnozí současní umělci při tvorbě obrazů používají oba typy barev najednou. Základ obrazu vytvoří pomocí akrylových barev a detaily na povrchu dělají olejem. V tom případě není nutné čekat, než uschne podmalba.
Ještě jednou krátce popíšeme vlastnosti barev.
Akrylové barvy: vyrábí se na bázi vody a syntetických barviv, mírně tmavnou po uschnutí, lze Olejové barvy: tvoří se na bázi přírodních olejů (občas na bázi syntetického vysoušecího oleje) a barviv, po zaschnutí drží barevnost, zpravidla vyžadují práci s plátnem před nanášením.

Nejlepší je, vyzkoušet olejomalbu a akryl u nás v Draw Planet! Pochopíte jejích kouzlo a naučíte se tipům a trikům, které Vás dovedou ke krásným výsledkům. Těšíme se na kurzu! ;)

1-2017-Ilustrace-1-45

Our newsletter!